Goes. Značka, která formovala čtyřkolkový svět od nultých let tohoto století, má už tedy velmi dlouhou tradici. Vznikla ve Francii a přinášela na trh straší techniku zejména od CFMOTO ve vlastním designu. S tím je ale konec, i když vlastně ne tak docela. Nedávno totiž GOES CFMOTO koupilo a udělalo z něj jednu ze svých značek. Začalo to nejdříve použitím osvědčené techniky u jednoválcové 450 a 520, ale pak nám GOES v Miláně vyrazil dech dvěma zbrusu novými koncepty pětistovky a litru. No a neuplynul ani rok a já sedím na tiskovce, kde tyhle mašiny uvidím naživo a hlavně se na nich i svezu!
O designu můžeme mluvit asi společně pro obě kubatury. V základu jsou si totiž tyhle čtyřkolky zatraceně podobné a hned při prvním pohledu mě napadají dvě slova – offroad a práce. Nabízí rovnou přední masku, které vévodí logo GOES uprostřed a LED světlomety obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy. Podobný design najdete i na zadní straně stroje. Světla tu rozhodně nejsou jen pro parádu, nesou na sobě značku OSRAM a jejich účinnost patří k tomu nejlepšímu, co mezi čtyřkolkami můžete mít. GOESy se prezentují primárně jako pracovní stroje a tomu je samozřejmě uzpůsobený i design. Přední maska je rovná a narušuje jí jen naviják, který je na obou verzích v sérii. Kola jsou hodně vepředu, což má blahodárný vliv na nájezdový úhel, který je 80%.
Litra od pětistovky rozeznáte i z dálky hlavně podle kapličky před řídítky, která ukrývá velký 8″ barevný displej, podporující Apple Carplay. Viditelnost je příkladná i na slunci, skvěle graficky znázorňuje všechny údaje, které potřebujete k jízdě a nastavení čtyřkolky. Ani pětistovka na tom ale není špatně a má na řídítkách velký displej, který přehledně zobrazuje základní údaje, především pak otáčky, rychlost a nastavení náhonu 4×4.
Všechny mašiny totiž budou dostupné nejen v homologaci T3b, ale také L7e, což znamená, že budou mít bílé registrační značky a můžete s nimi i na dálnici. K tomu je ale vhodné mít zadní diferenciál, který je zde standardem. Jezdec tak může z pomyslné jednokolky, která je navíc šetrná například k trávníku v parku, přepnout na uzavřený zadek, připnout přední diferenciál a ten navíc uzavřít. Těžko ale budete hledat terén, ve kterém takový pohon využijete.
Oba stroje mají pokročilý CVT variátor, který pochází z dílen GOES. Ten je spojený s převodovkou, která se ovládá pákou na pravé straně a speciální úprava zajistí, že vždy zařadíte rychlost bez námahy. A opravdu to funguje znamenitě, i u nového stroje nebyl žádný problém s řazením. Velmi příjemné. Avšak abyste zařadili, musíte mít sešlápnutý pedál brzdy. Tu můžete ovládat páčkou na levém řídítku, nebo právě pedálem. Je tu samozřejmě i mechanická parkovací brzda. Převodovka má vpřed klasikou rychlost a redukci, zpátečku, neutrál a parkovací polohu, tedy nic, co bychom neznali z jiných strojů.
GOES Terrox 1000
Tak a teď už se na to podíváme zostra. Tahle mašina je na první pohled velká, opravdu robustní a má na sobě spoustu zajímavých detailů. Mě na první pohled zaujaly ovladače na řídítkách – přehledné, jednoduché a hlavně intuitivní. Navíc jsou podsvětlené! Takhle to má vypadat! Ovládat s nimi můžete velký TFT displej a náhon 4×4. Ve vybavenější verzi „Limited“ k tomu máte ještě vyhřívané rukojeti a sedlo. To je mimochodem na obou verzích litra velmi komfortní, extra vysoké a navíc ušité z materiálu, který neklouže. Celkově je posez na Goesu rozmazlující, sedlo je celkem vysoko a vše je uzpůsobeno celodenní práci.
Skvěle je vidět na velký displej, který ukazuje všechno co potřebuju a samozřejmě si k němu můžu připojit i mobil. Zásadní je tu možnost nastavení do tří motorových režimů, které opravdu fungují. Čtyřkolka má po jejich přepnutí zásadně jiný projev. Ale k tomu se dostaneme za jízdy.
Vás ale určitě zajímá, co se skrývá pod kapotami. Najdete tu litrový dvouválec do V třetí generace, který poskytuje výkon 90 koní. Ten se rád točí a disponuje hutný středem otáček. Je spjatý převodovkou, která – jak jsme již říkali – řadí přesně ať stojíte ve svahu, nebo na rovině, prostě snadno zařadíte a jedete. Stejné je to i s řazením náhonu. Je přehledný, uzávěrka zadního diferenciálu je na horní straně a vše ostatní zepředu.
Terrox 1000 můžete dostat v základní verzi, která je obutá na luxusních litých kolech, má naviják i veškerou další výbavu. Připlatit si ale můžete ještě za variantu Limited. Ta trochu odbočuje od práce a má nazutá kola s bedlocky, která drží pneumatiky na místě při extrémnější jízdě. Další nepřehlédnutelnou výbavou jsou plynokapalinové tlumiče, které fungují zejména při ostřejší jízdě a podrží vás i když se k mašině budete chovat hodně hrubě. Navíc jsou tu ještě vyhřívané rukojeti a sedlo, což jsme v horkém dni v Alpách po Kaprunem úplně neocenili… Verzi Limited navíc poznáte podle stříbrné masky mezi světly, která vypadá fakt luxusně.
Zajímavostí jsou boční kryty na obou stranách čtyřkolky. Ty kompletně zakrývají motor a variátor. Na první pohled to je dost nepraktické kvůli servisu. Kryty lze ale snadno sundat rychloupínacím systémem a pod nimi se skrývá přístup ke všem kontrolkám a servisu obecně, motor je navíc víceméně čistý. Na vlastní kůži jsem si to vyzkoušel, když jsem to trochu přehnal s broděním a bylo třeba vypustit vodu z variátoru. Stačilo sundat kryt, povolit zátku a za pár minut už jsem byl zase v sedle. Tohle se nám moc líbí!
A jak se na ní jezdí? Je to doslova óda na výkon, pohodlí a dobrou ovladatelnost. Hned jak si sednete za široká řídítka, všechno vám perfektně padne do ruky. Ruce vám chrání velké blastery, na displej dobře vidíte a sedlo je dost měkké a pohodlné. Má navíc zajímavý potah, který prání pohybu. Je také výš umístěné a pocitově sedíte výš a máte větší přehled například při uklízení sněhu, nebo tahání nákladu.
V GOESu si dali opravdu záležet na ovladatelnosti. Čtyřkolka má velký rejd (poloměr jen 3,3m) a i s vlekem můžete bez problémů kličkovat mezi překážkami a otočíte se tak doslova na pětníku. Rozhodně se nemusíte bát, že by vás přitom trápil výkon motoru, dá se dobře dávkovat a můžete mu navíc nastavit režim Work, který hodně zklidní jeho temperament a můžete tak v klidu popojíždět po farmě, nebo po lese a nemusíte se bát, že vás čtyřkolka při neopatrném pohybu palce pošle do křoví. Znovu – tak to má přesně být!
Jiná písnička je to po přepnutí na sport. V tu chvíli je z motoru divočák, který reaguje na sebemenší stisknutí plynové rukojeti okamžitým vytočením a nástupem výkonu. Když to čekáte, je to náramná zábava, se čtyřkolkou můžete vyjíždět ze zatáček bokem, vyskakovat přes překážky a celkově blbnout co hrdlo ráčí, ale chce to už trochu rozumu a zkušeností. Pomůže vám samozřejmě i posilovač řízení, který si můžete nastavit do několika režimů a zároveň se sám adaptuje vaší rychlosti jízdy. Za celou dobu testování se mi nestalo, že by posilovač zbytečně ztuhl, nebo šel naopak moc zlehka.
Podvozek zdatně sekunduje výkonu motoru a i přesto, že má čtyřkolka poměrně vysokou stavbu (a světlou výšku 312mm!), nabízí skvělou odezvu od toho, co se vám zrovna děje pod koly. Snadno poznáte, kdy některé z kol ztrácí trakci, nebo kdy začne mašina klouzat. Máte tak dost času s tím něco udělat. K tomu se hodí brzdy. Ty jsou na všech kolech, dost účinné a hlavně se dobře dávkují a nemají jenom dvě polohy (brzdím/nebrzdím), jak bývá u některých levných čínských značek zvykem..
Pětistovka za to stojí
Samozřejmě, že litr je litr a každého zajímá nejvíc, proto mě trochu mrzí, že stranou zůstal půllitr, který bude možná spoustu lidí zajímat mnohem víc. Je lehčí, je úspornější a je dostupný v krátké i dlouhé verzi. Když stojíte dál, je design hodně podobný litru. Zblízka už je samozřejmě vidět subtilnější konstrukce menšího stroje. Ten má ve svých útrobách osvědčený jednoválec poslední generace, který prošel řádnou modernizací, a je spojený s variátorem od CFMOTO. Stejně jako litr je i pětistovka uzpůsobena hlavně práci. Výkon pětistovky je rozhodně působivý, 40 koní jen tak neutaháte.
Má vysoké a pohodlné sedlo, u dlouhé verze navíc s luxusní opěrkou pro spolujezdce. Disponuje posilovačem řízení, který sice není tak sofistikovaný jako u litru, ale funguje dobře. Pětistovka má přední nápravu v podstatě zarovnanou s přední maskou, což s sebou přináší jednak skvělý poloměr otáčení, ale také neuvěřitelné nájezdové úhly.
I půllitr má samozřejmě nové osvětlení a robustní nosiče, které jsou na rozdíl od litru ocelové. Čtyřkolka je v dlouhé i krátké verzi užší, což s sebou přináší lepší průjezdnost terénem například v zarostlém lese a samozřejmě taky možnost bavit se věcmi, jako je jízda po dvou. K tomu ale tenhle stroj rozhodně neslouží. Je určený prioritně k práci a tomu je uzpůsoben. GOES představil několik základních variant příslušenství, ale katalog se samozřejmě bude rozrůstat, no a s ohledem na to, jaký boom nových GOESů se dá očekávat, tak ho bezpochyby nenechají bez povšimnutí ani další výrobci příslušenství a adaptérů.
GOES také připravil zajímavou řadu oblečení a vybavení, které si už teď budete moct se čtyřkolkoou objednat. K dispozici jsou trička, helmy, bundy, rukavice a mnoho dalšího. Vše samozřejmě vyvedené v oranžové barvě, která je pro GOES typická.
Svěží vítr
Nových značek se na našem trhu samozřejmě občas pár objeví, ale něco, jako je GOES tu dlouho nebylo. Osvědčená technika, neotřelý design a hlavně specializace na práci. To všechno se zajímavou značkou a hlavně stabilním a zkušeným importem s desítkami let zkušeností. To znamená dostatek náhradních dílů i kvalitní servis kdykoliv a kdekoliv ho budete potřebovat. Finální ceny novinek vám brzy přineseme, ale už teď můžu prozradit, že GOESy budou za hodně zajímavé ceny a dočkáte se jich ještě letos! A my se už opravdu těšíme na pořádné testování těchto strojů, které vnáší svěží vítr do segmentu dostupných kvalitních čtyřkolek!